Z důvodu vysoké ekonomické provázanosti obou ekonomik pochopitelně nejde o dobrou zprávu ani z hlediska České republiky. Rozhodně nelze vyloučit, že právě i ve světle zhoršujícího se německého výhledu bude muset také česká vláda opětovně upravit směrem dolů svůj odhad letošního růstu české ekonomiky. Tuzemské ministerstvo financí zatím počítá s růstem 2,4 procenta. Ten lze ovšem v kontextu zhoršujících se prognóz letošního výkonu německé ekonomiky považovat za ještě docela optimistický.
Německou ekonomiku kromě přechodných záležitostí typu přísnějších homologačních kritérií pro automobily či loňského sucha trápí zejména politická nejistota ve světě, ať už ta týkající se brexitu, či obchodních válek.
Příznivé zprávy i pro Německo však zrovna dnes dorazily z Číny. Tamní ekonomika, na které je ta německá vysoce závislá, podala v prvním letošním čtvrtletí lepší než očekávaný výkon. Dařilo se jak ekonomice jako celku, tak zvlášť i průmyslu či maloobchodu. Čínské ekonomice pomáhají uplatňovaná nebo zvažovaná stimulační opatření ve fiskální i monetární oblasti, jako jsou rozsáhlé infrastrukturní investice, snížení rezervních požadavků bankám nebo snížení DPH.
Německo naopak svoji ekonomiku podobným způsobem stimulovat odmítá. Důležitější je z jeho hlediska snižování zadlužení. Svým způsobem se tak „veze na vlně“ čínské stimulace, která podporuje nejen samotnou Čínu, ale zprostředkovaně i její obchodní partnery.
Němci se zřejmě spoléhají na to, že čínská stimulace zabere trvaleji, neboť pro příští rok předpokládají růst své ekonomiky čítající 1,5 procenta, což by byl relativně slušný výsledek.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
